Mapa - Oštra Luka

Oštra Luka
Oštra Luka (v srbské cyrilici Оштра Лука) je obec a sídlo opštiny v Republice srbské, v Bosně a Hercegovině. Nachází se v západní části země, v blízkosti města Sanski Most. Obec, která se táhne podél řeky Sany vznikla po podpisu Daytonské smlouvy z části území města Sanski Most, které připadlo Republice srbské. Má 2 389 obyvatel, většina je srbské národnosti.

Původně nesla název Srbský Sanský Most (srbsky Српски Сански Мост/Srpski Sanski Most) ale v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny, který jej uznal v roce 2004 za protiústavní, musel být změněn. Odtud pochází současný název Oštra Luka.

 
Mapa - Oštra Luka
Mapa
Google Earth - Mapa - Oštra Luka
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Oštra Luka
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Oštra Luka
OpenStreetMap
Mapa - Oštra Luka - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Oštra Luka - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Oštra Luka - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Oštra Luka - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Oštra Luka - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Oštra Luka - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Oštra Luka - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Oštra Luka - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Oštra Luka - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Oštra Luka - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora